Dopočet parametrů sítě

Jak

• předpokládejme jednoduchou nezauzlenou síť
  (typicky např. nezasmyčkovanou odběratelskou trafostanici)
• distributor poskytnul tyto hodnoty v místě připojení:
  • napěťová hladina 22 kV
  • $R_Q=1,49\mathrm{\Omega }$
  • $X_Q=3,163\mathrm{\Omega }$
• konkrétní příklad výpočtů:
  • součinitel $c=c_{max}=1,1$ (hledáme maximální poměry)
  • počáteční $I_{k(3)}^{"}=\frac{1,1\cdot 22kV}{\sqrt{3}\cdot \sqrt{1,{49}^2+3,{163}^2}}=3,996kA$ ⁽¹⁾
  • poměr $R_Q/X_Q=\frac{1,49\mathrm{\Omega }}{3,163\mathrm{\Omega }}=0,471$
  • součinitel $\kappa =1,02+0,98\cdot e^{-3\cdot 0,471}=1,258$ ⁽²⁾
  • nárazový $i_p=1,258\cdot \sqrt{2}\cdot 3,996kA=7,112kA$ ⁽³⁾
• pokud bychom uvažovali zasmyčkovanou odběratelskou stanici, neboli zkrat napájený z mřížové sítě ⁽⁴⁾, potom:
  • pro zjednodušení uvažujme metodu b) ⁽⁵⁾ dle $R/X$
  • poměr $R_Q/X_Q>0,3$, použijeme tedy součinitel 1,15
  • $1,15\cdot \kappa =1,15\cdot 1,258=1,447$ (což je menší, než 2,0)
  • nárazový $i_p=1,15\cdot 1,258\cdot \sqrt{2}\cdot 3,996kA=8,18kA$

Proč

• ČSN EN 60909-0 ed. 2, čl. 7.2.1 ⁽¹⁾
• ČSN EN 60909-0 ed. 2, čl. 8.1.1 ⁽²⁾
• ČSN EN 60909-0 ed. 2, čl. 8.1.1 ⁽³⁾
• ČSN EN 60909-0 ed. 2, čl. 8.1.1 ⁽⁴⁾
• ČSN EN 60909-0 ed. 2, čl. 8.1.2 ⁽⁵⁾